Ve zdravém těle zdravý duch
Přesně tak to je. Pokud nebude naše psychické zdraví v pořádku, nebude zdravé ani naše tělo.
Více než třetina všech onemocnění souvisí právě s poruchou psychické rovnováhy. Poruchy psychiky způsobují oslabení imunitního systému, který je nejdůležitějším ochranným faktorem zdraví.
Náš život v současném shonu, v podmínkách životního prostředí a při celkového přístupu k výživě je alarmující!
V mnoha případech autoimunitních onemocnění předchází jejich propuknutí právě stres. A to bohužel i v pokročilejším věku. Pokud se domníváte, že když je vám 50 let, nemůže se u vás projevit některé z autoimunitních onemocnění (např. celiakie nebo diabetes 1. typu), mýlíte se.
Je stres opravdu tak nebezpečný?
Krátkodobý stres je pro naše tělo naopak velice prospěšný?
Druh pozitivního stresu má název EUSTRES. Je to způsob stimulace k vyšším výkonům (fyzickým i psychickým). Taková forma stresu člověka pozitivně stimuluje. V tuto chvíli podáváme MAXIMÁLNÍ výkon, abychom se „zachránili“ (útěk, boj,…).
Pokud ale stresové situace trvají příliš dlouho, napětí (stres) se v tuto chvíli pro nás stává nebezpečným. Nadměrný stres – DISTRES v první fázi - vede ke snížení kvality života, může poškodit naše zdraví, vyvolává různá onemocnění, která mohou způsobit reálné ohrožení života.
Onemocnění, která vznikají jako následek DISTRESU, se nazývají PSYCHOSOMATICKÁ. Takže je zde prokazatelná souvislost mezi duší (psyché) a tělem (soma).
Důsledky dlouhodobého působení stresu
Náš organismus je stresem připraven zachránit se, pokud ale napětí neustoupí, původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy jsou právě tímto spouštěcím mechanismem.
Jistě jste už slyšeli: … „máš ztuhlé krční svaly, ….. to je ze stresu, moc si toho nakládáš a málo relaxuješ...“. Ano, tak toto je zatím jeden z prvních nejméně nebezpečných „poslíčků“ dlouhodobého působení stresu.
Stres u diabetika 1. i 2. typu zvyšuje glykemii díky produkci stresových hormonů adrenalinu a kortizolu. Zdravý organismus hladinu krevního cukru dokáže sám snížit (produkcí inzulinu). Diabetik musí vypozorovat, jak na stres reaguje, a upravit dávkování inzulinu podle hodnot aktuálních glykemií.
Na každého člověka působí stresové situace jinak.
Kdo myslíte, že vyhrává?
….. ano, pragmatický člověk, který si NIC nebere a ničím se nenechá „rozhodit“. Tzv. „splachovací typ“ 
.
Takový typ diabetika je z pohledu celkové dobré kompenzace diabetu v mnohem menším riziku diabetických komplikací než cukrovkář, který všechno úzkostně a emotivně prožívá.
Pokud tedy patříte do té DRUHÉ skupiny (to platí nejen pro diabetiky), velice prospěšné by bylo si tuto skutečnost POUZE uvědomit a dokud je čas, tak se snažit o psychické zocelení tréninkem odolnosti vůči stresu. Přecitlivělí a emotivní lidé budou v mnohem vyšším riziku psychosomatických onemocnění.
A proto …. Neřešíme prkotiny, hodíme se do klidu, pohodičkou, dobrým jídlem utužíme rodinu .
Jak jste na tom? Otestujte se . Test odolnosti vůči stresu najdete pod další šipkou.
