Opět neexistuje žádný univerzální vzorec, jak vše správně poskládat. Nejdůležitější je hodnota glykémie.
Velice krásné a přínosné publikace napsali MUDr. Zděněk Rušavý, Ph.D. a MUDr. Jan Brož. Stojí za přečtení 
. Naprosto vyvrací i teorii o nevhodnosti vrcholového sportu s diabetem. Jako příklad uvedu knihy Diabetes a sport a Sportování s inzulínem (tuto knížku už asi na pultech nenajdeme, ale v knihovnách nebo na bazárku by být mohla).
Obecné zásady pro sportujícího diabetika tedy jsou:
- poradit se s lékařem, jak postupovat při úpravě inzulínu a jídla
- změřit si glykémii (ubrat krátce působící inzulín)
- sportovat 1 – 2 hodiny po hlavním jídle
- před sportem konzumovat lehká jídla (těstoviny, rýže)
- pít dostatek neslazených tekutin (event. střídat sladké a nesladké nápoje)
- před sportem nebo během sportu při nižší glykémii - si dopřát celozrnné tyčinky, banán
- po sportu změřit glykémii (i před spaním) – může nás ohrozit hypoglykémie i v noci po fyzické zátěži
Strava a pohyb:
- nejrychlejší zdroj energie – sacharidy /glukóza/
- v krvi jsou asi 3 g glukózy, dalších 500 g glykogenu /20 % v játrech, 80 % ve svalech/
- pokud pohyb trvá dlouho – může být všechen svalový glykogen spotřebován
- při déletrvajícím pohybu – nutnost doplňoval sacharidy
- úplná obnova sval. glykogenu trvá 10 až 40 hodin po výkonu
- v době odpočinku – z krevního oběhu je stále odčerpávána glukóza k syntéze glykogenu = nebezpečí hypoglykémie
- další zdroj energie – tuková tkáň
- tuk – rozložen na mastné kyseliny – ty jsou pak využity ve svalech
- při běžném životě – tuk 60 % energie, při cvičení se uplatňuje při déletrvající mírné až střední zátěži
- tuk nemůže být dobře využit bez současnému rozpadu cukrů /tuk hoří pouze v sacharidovém plameni/
- nepřítomnost sacharidů /vyčerpání zásob glykogenu/ - hromadění zplodin rozpadu tuků a ketoacidóza
- nedostatek inzulínu – nelze spalovat sacharidy
Inzulin
- umožňuje vstup glukózy do buněk /i svalových/
- spouští mechanismus tvorby jaterního a svalového glykogenu
- je „dveřník“ /klíč do zámku/ - otevírá buňky pro vstup glukózy
- snižuje glykémii
- při nedostatku - nelze využít sacharidy jako zdroj energie – začnou se spotřebovávat tuky – vznik ketolátek – nebezpečí ketoacidózy
Lehká tělesná zátěž
- rekreační míčové hry
- jízda na koni
- chůze 2 až 5 km/hod
- jízda na kole 8 až 10 km/hod
Střední tělesná zátěž
- jízda na kole 11 – 18 km/hod
- tenis
- tanec
- bruslení
- lyžování
- chůze 5 až 7 km/hod
Intenzivní nebo dlouhodobá zátěž
- běh 8 a více km/hod
- jízda na kole 20 km/hod
- košíková
- kopaná
- hokej
Úprava jídla dle tělesné zátěže
Lehká tělesná zátěž
- gly. pod 4 :1 VJ přidat před pohybem
- gly. 4 - 7 : 1 VJ po pohybu
- gly. nad 7 : nepřidávat nic
Střední tělesná zátěž
- gly. pod 4 : 2 - 4 VJ před pohybem a pak 1 VJ každou hodinu
- gly. 4 - 10 : 1 VJ před pohybem a 1 VJ každou hodinu
- gly. 10 - 17: nepřidávat jídlo
- gly. nad 17: nesportovat
Velmi intenzívní pohyb
- gly pod 4 : přidat 4 VJ a dále monitorovat, průběžně přidávat VJ
- gly. 4 - 10 : přidat 2 - 4 VJ a každou hodinu totéž
- gly. 10 – 17 : 1 VJ před pohybem a každou hodinu totéž
- gly. nad 17: nesportovat
- pozor na pozdní hypoglykémie za 6 - 12 hodin po zátěži
