Velice často se setkáváme s termínem „MINERÁLY“. Minerály jsou nerosty - křišťál, ametyst a jiné drahé kameny 
. Takže to, co naše tělo potřebuje, jsou minerální látky.
Ty se také dělí, a to na MIKRO a MAKROPRVKY.
Mezi MAKROPRVKY patří tato „sedmička“: SODÍK (Na), VÁPNÍK (Ca), HOŘČÍK (Mg), FOSFOR (P), DRASLÍK (K), SÍRA (S) a CHLÓR (Cl).
Mezi MIKROPRVKY (stopové prvky) patří: ŽELEZO (Fe), ZINEK (Zn), JÓD (I), MANGAN (Mn), MĚĎ (Cu), FLUOR (F), MOLYBDEN (Mo), CHRÓM (Cr) a SELEN (Se).
Tělo si nedokáže vyrobit žádnou minerální látku, a tak je nutné je dodávat stravou. A opět pestrou, protože každá potravina obsahuje různé množství minerálních látek a vitaminů. V dětském věku a na stáří bychom měli na stravu a obzvlášť na nezbytné minerální látky klást veliký důraz.
Vápník je jeden z nejdůležitějších makroprvků pro tvorbu a udržení pevnosti kostí a zubů. Měli bychom tedy konzumovat mléčné výrobky, mléko, ryby, sardinky včetně kostí , brokolici, mák, luštěniny.
Aby se vápník mohl zabudovat do našich kostí, potřebuje k tomu hořčík a vitamin D.
Proto je velice důležité, vystavovat naši tělesnou schránku paprskům slunce. Pro potřebnou dávku vitaminu D je nezbytné, po dobu 20 minut, nastavit sluníčku alespoň obličej a ruce bez ochranných prostředků. Delší setrvání na slunci, je vhodné, ale samozřejmě s ochrannými prostředky.
Bez sluníčka bychom neměli pevné kosti? A že nedostatek vápníku se může projevit nočním „skřípáním zubů“?
SODÍK (Na)
Tento makroelement je velice důležitý pro bilanci vody v našem těle a neurosvalovou činnost.
Nemusíme se obávat, že bychom ho měli nedostatek. Opak je pravdou.
Sodík je v naší potravě nejvíce zastoupen v kuchyňské soli (chlorid sodný). Potraviny, ve kterých je sodík zastoupen nejvíce, jsou uzeniny, pečivo, polotovary, sýry. Jeho množství musíme hlídat, protože pokud „nasolíme“ tělo víc než potřebuje, velice tím přitížíme ledvinám. Existuje ale řešení, převahu sodíku můžeme zničit zvýšeným příjmem tekutin a draslíku .
Draslík se sodíkem stále závodí a vítězství jednoho z nich přináší vždy zdravotní potíže. Proto bychom to neměli se solením přehánět a již vařená jídla nepřisolovat.
Pokud tedy s oblibou konzumujeme uzeniny, polotovary, bramborové lupínky, slané oříšky a slaná jídla a na zeleninu zapomínáme, nejen že budeme bojovat s nadváhou, ale velice brzy se dočkáme i vysokého krevního tlaku. Jistě znáte pocit veliké žízně po slaných potravinách. A teď už víte PROČ.
Naopak, pokud budeme potící se sportovci, o sodík přicházíme potem, a tak je nezbytné sodík tělu vrátit. Jeho nedostatek totiž způsobí nerovnováhu vnitřního prostředí našeho těla a ta se projeví křečemi, malátností, závratěmi a bolestí hlavy. To sportovci velice dobře znají, a tak na doplňování ztracených iontů a sodíku obzvlášť používají sportovní iontové nápoje.
Tyto nápoje jsou ale zcela nevhodné, pokud nesportujeme!
Vysoké jednorázové dávky minerálních látek podporují vznik ledvinových a žlučníkových kamenů!
Opět platí, všeho s mírou .
HOŘČÍK (Mg)
Pokud budeme konzumovat vyváženou a pestrou stravu, neměli bychom se dostat s hořčíkem „do mínusu“ .
Nedostatek hořčíku může způsobit nedostatečné využití vápníku v našem těle. Takže další dvojka, která bez sebe nemůže být . Nedostatek se může projevit i „cukáním“ levého očního víčka!
Nevím, proč levého , ale jistě bychom našli i další příznaky, které ukazují na nedostatek tohoto makroprvku. Třeba podrážděnost, vnitřní neklid, křeče v lýtku, svalový třes.
Zuzko? …Víš, kde najdeme nejvíc hořčíku?
Nejvíc hořčíku najdeme v banánech, v datlích, v čočce, v dýňových semínkách, v pražené kávě, ale také v hořké čokoládě .
Ta se vám asi líbí ze všech zdrojů nejvíce, mně také, ale je třeba vědět, že hořká čokoláda kromě hořčíku a velkého množství antioxidantů obsahuje také veliké množství tuků!!
Pro diabetika je dostatek magnezia obzvlášť důležitý. Společně se zinkem pomáhá urychlovat hojení ran.
FOSFOR (P)
Společně s vápníkem staví naše pevné kosti a zuby. Je nepostradatelný pro každou buňku našeho těla. Pokud se stravujeme racionálně, jeho nedostatek nám nehrozí.
Jako zdroj fosforu jistě nepoužijeme hlavičky od zápalek, ty by pro nás byly velice nebezpečné, protože fosfor v této podobě je prudce toxický a velice hořlavý .
Raději využijeme bezpečné zdroje z těchto potravin: ořechy, obilniny, ovesné vločky, hnědá rýže, maso, luštěniny, mléčné výrobky.
DRASÍK (K)
Draslík je ochránce našeho srdce.
Společně se sodíkem opět tvoří DUO (sodíko-draslíková pumpa), kde je potřeba rovnováhy. Vzpomínáte, co se stane, když v těle vítězí sodík? Ano, ano, naše tělo zadržuje vodu, máme problémy s otoky, a tak zatěžujeme ledviny. Vidíte, jaká řetězová reakce je vyvolána nedostatkem nebo přebytkem všech doplňkových živin . Další argument, proč je vyvážená a pestrá strava tak důležitá .
Které potraviny obsahují nejvíce draslíku?
Luštěniny, dýňová semínka, ovoce a veškerá zelenina .
SÍRA (S)
Je důležitá pro zdraví všech tkání. Najdeme ji v kůži, vlasech, nehtech, chrupavkách.
Zpomaluje proces stárnutí, ale jako elixír mládí ji samotnou doporučit nemůžeme . Vše musí mít svůj řád. Aby se udržela síra v našem těle, potřebuje opět parťáka, a tím je vitamin E. Tak vidíte, zase DUO .
Hlavním zdrojem síry v potravinách jsou živočišné i rostlinné bílkoviny, vejce, maso luštěniny, zelí, kapusta.
Síru hledej v sýru .
CHLÓR
Hlavním zdrojem chlóru v potravě je kuchyňská sůl.
A hlavním úkolem chlóru v těle je udržovat osmotický tlak, acidobazickou rovnováhu a ničit veškeré mikroorganismy, které se dostanou do trávicího traktu. V žaludeční šťávě je totiž chlór ve formě HCl (kyseliny chlorovodíkové).
Chlór se vyskytuje i v pitné vodě, a to pro její dezinfekci.
