Dělení tuků

Nejdříve si zkusíme opět tuky co nejjednodušeji popsat (odborníci prominou). Jde vlastně také o „řetězy“, ale z atomů UHLÍKU. A těmto řetězům se říká MASTNÉ KYSELINY. Opět se spolu drží za ruce (vazbou). Někdy se drží jen jednou vazbou, těmto tukům říkáme NASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY, a jindy se drží pro jistotu dvojnou vazbou i několika dvojnými vazbami v jednom řetězci.

Čím víc dvojných vazeb mají, tím jsou větší „fiflenky“, co se tepelné stálosti týká. …Ale „fiflenky“ naše tělo potřebuje více a jsou nám prospěšnější než nasycené mastné kyseliny. Ty ovšem také potřebujeme. Takže vidíte, že všichni jsou k něčemu dobří. Tak je to i v životě. Každý zastává nějakou velice důležitou funkci a jen je nutné vědět jakou a proč.

Na začátku bychom si mohli rozdělit tuky podle zdroje, to byste všichni jistě dokázali.

Podle zdroje tedy dělíme tuky na:

ŽIVOČIŠNÉ - obsahují většinou nasycené mastné kyseliny (jednu výjimku přece jen najdeme. Jsou to RYBY. Tváří se „živočišně“, ale … dočteme se dál ).

ROSTLINNÉ - obsahují nenasycené mastné kyseliny (a zde je další výjimka - a tou je třeba čokoláda). Ta vypadá, že je rostlinná, ale… nenechme se zmást .

Toto dělení není z pohledu výživy nejdůležitější, ale pár informací o zdrojích je jistě užitečné znát.

Na co tedy přikládáme ve výživě větší důraz, jsou již zmíněné mastné kyseliny. Už víme, že si je můžeme představit jako různě dlouhé řetězce navázaných atomů uhlíku a podle toho, jakou vazbou společně „drží“, je dělíme podle nasycení do dalších důležitých skupin.

NASYCENÁ MASTNÁ KYSELINA (SFA)

Neobsahují žádné dvojné vazby v uhlíkovém řetězci, a proto jsou tepelně stálejší. Tuky v nasycené formě jsou vhodné ke smažení, protože vydrží vyšší teplotu. Nejsou to žádné „fiflenky“! Takže nasycené mastné kyseliny jsou přítomny především v tucích živočišného původu (sádlo, tuk v mase, mléčný tuk). Z rostlinných zdrojů nasycené mastné kyseliny obsahuje palmojádrový tuk, kokosový tuk (který se přidává jako rostlinný zdroj tuků do zmrzlin a mražených krémů), kakaové máslo (tady je ukrytá čokoládka) a veškeré ztužené pokrmové tuky, které jsou součástí téměř všech cukrářských dobrot!! (oplatky s náplní, polevy z polotovaru, výrobky z listového těsta, zákusky, müsli tyčinky). … Tyto ukryté tuky se tváří skoro až nevinně, ale opak je pravdou .

Konzumaci nasycených mastných kyselin bychom měli snižovat na minimum!

Kontrolní otázka pro Bohuša …“Když už smažit, tak na jakém tuku, Bohušu?“ … ANO,ANO, na sádle. A nebo na jiném zástupci nasycených mastných kyselin.

Žádná „fiflenka“ není na smažení stavěná! Snadno by se přepálila a způsobila by nám víc škody než užitku. Takže ještě jednou, pokud budu chtít osmažit (delší doba) řízek anebo kapra, nejlepší bude zvolit některý ze „stálých“ tuků.
… Sádlo, palmový olej.

A jaké jsou tedy „bezpečnější“ a zdravější tuky? Jistě je dobře znáte.

Mezi zástupce „zdravých“ tuků patří:

NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY (UFA) - obsahují ve svém řetězci 2 a více dvojných vazeb. Ha, tady už začíná naše řada „fiflenek“. Znamená to, že NEJSOU příliš tepelně stálé, takže smažit na rostlinných olejích zcela jistě vhodné NENÍ!!!! Krátkodobě teplotu vydrží, orestovat kuřecí maso na nich jistě můžeme, ale žádné dlouhé „povalování“.

Nenasycené mastné kyseliny jsou pro naše tělo esenciální (neumí si je vyrobit samo), a tak je nutné tyto tuky přijímat v potravě. Mezi důležité zástupce nenasycených mastných kyselin patří kvalitní rostlinné oleje, ořechy a ryby. Obzvláště polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou pro naše zdraví velice prospěšné. Konzumace PUFA omega-3 vede dokonce i ke zlepšení glukózové tolerance a zlepšení stavu inzulínové rezistence, k celkovému poklesu glykemie a množství tuků v krvi.

PUFA - omega 3 má vynikající vliv na prevenci onemocnění srdce a cév a dokonce dokáže i obnovit napáchané škody předchozího nesprávného životního stylu, souvisejícího s nadměrnou konzumací „špatných“ tuků a jednoduchých cukrů.

Nenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků a tuky společně asi 30% z celkového energetického denního příjmu!
V praxi to znamená, že pokud nemáme nadváhu a jsme-li dospělí, mohli bychom si sami vypočítat ideální množství přijatého tuku následujícím pomocným přepočtem.
Nemáme-li nadváhu, můžeme si dopřát 1g tuku/1kg váhy/den.

Příklad: Mamka Jitka, která váží 55 kg a nadváha ji jistě netrápí, může denně zkonzumovat okolo 55 g tuků. To ji bude stačit na pokrytí denních „nákladů“.

Děti jsou na příjem tuků malinko náročnější. V období tělesného a duševního rozvoje potřebují více všech živin než my dospělí.

Tak a máme to za sebou. Společně si tedy pojďme shrnout, co jsme se o tucích dozvěděli​.