Tak už víme, že opuštěné „očko“ se jmenuje MONOSACHARID, 2-10 členná rodinka je OLIGOSACHARID a zbývá tedy nejdelší řetěz za ruce držících se cukříků - a těm se říká POLYSACHARIDY.
Ty jsou složeny z deseti, stovek až tisíců cukerných jednotek. Čím delší řetězec, tím pomalejší je uvolňování glukózy. Hlavním potravinovým zdrojem stravitelných polysacharidů je
ŠKROB - vyskytuje se především v obilovinách, bramborách a luštěninách. Z ovoce je zdrojem škrobu banán, ale čím je zralejší, tím méně ho obsahuje. Polysacharidy jsou „cukry“, ze kterých náš organismus velice dlouho získává energii právě tím, že z dlouhých řetězců se uvolňuje energie (glukóza) postupně. Náš trávicí systém je musí nejprve od sebe „rozdělit“ (za pomoci enzymů) na jednoduché cukerné jednotky, aby je mohl využít jako zdroj energie.
GLYKOGEN - je to škrobový polysacharid živočišného původu. V našem těle je uložen jako „zásobní cukr“ (z potravy) v játrech (jaterní glykogen) a ve svalech (svalový glykogen). Při poklesu hladiny glykémie u zdravých jedinců dochází k uvolňování glykogenu, který se štěpí na glukózu, ta se dostává do krve, kde stabilizuje glykémii - na rozdíl od svalového glykogenu, který je použit POUZE pro svalovou činnost a hodnotu krevního cukru (glykemii) nijak neovlivňuje.
VLÁKNINA – I když se řadí k polysacharidům, její energetická hodnota (8 kJ/g) je zanedbatelná oproti běžným sacharidům (17 kJ/g) a do celkového energetického příjmu se nezapočítává. Pro naše zdraví je velice prospěšná nejen schopností zvýšené sytosti (prevence obezity), ale dokáže snížit i cholesterol, stabilizovat glykémii, ochránit naše střevo před nádorovým bujením (prevence zácpy), zvýší pevnost našich zubů.
Vláknina je rostlinného původu a podle rozpustnosti se dělí na:
Rozpustnou: měkkou vlákninu, která má schopnost „nabobtnat“. Ta v našem těle utvoří gel, který nám zajistí jednak delší pocit sytosti, a zároveň sníží rychlost uvolňování glukózy z tráveniny. Zároveň pomáhá v prevenci karcinomu tlustého střeva tím, že slouží jako potrava pro bifidogenní bakterie ve střevě. Spokojené bakterie tak mohou podporovat tvorbu a růst buněk tračníku, a tak sníží riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. To jsou ale hodné holky .
Nerozpustnou: hrubou vlákninu, která má za úkol „vykartáčovat naše střeva“, zvýšit objem stolice a zrychlit vyprazdňování obsahu tlustého střeva. A jako prevence vzniku karcinomu tlustého střeva působí tak, že dokáže vázat kancerogeny a vyloučit je z těla stolicí.
Kolik vlákniny bychom měli denně zkonzumovat a v čem vlastně je?
Doporučené množství vlákniny PRO DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA je 30 gramů denně.
VELIKÝ POZOR U DĚTÍ!!!
Pro ně platí zásada, že doporučené množství příjmu vlákniny určuje věk.
Celkový denní příjem vlákniny u dětí = 5 gramů + věk.
Pro jistotu příklad : Dítě (6 let) může zkonzumovat maximálně 5+6= 11 gramů vlákniny denně.
Větší množství vlákniny by mohlo způsobit snížené vstřebávání minerálních a jiných potřebných látek, především vápníku, hořčíku, železa a zinku z potravy? A že největší riziko „předávkování“ vlákninou tedy hrozí všem, kteří se živí pouze rostlinnou stravou a přijímají denně více než 60 gramů vlákniny?
Při konzumaci zdravého množství vlákniny (30g) musíme dbát na dostatečný příjem tekutin!!!
Vzpomenete si, co že to dělá rozpustná vláknina v našem těle? …Kdo to ví? Mamka Jitka určitě, ale vzpomenete si i vy? … Ano, nabobtná - a co tedy potřebuje k tomu, aby nabobtnala? … Tekutinu, vodu, správně . A jestlipak byste dokázali přijít na to, co se stane, když nebudu k vláknině přijímat dostatek tekutin? …Dočkám se zácpy , takže vláknina, která mi měla pomoct co nejrychleji zbavit se zbytků z potravy, mi bez dostatečného příjmu tekutin v tomto procesu opravdu nepomůže.